Taková pohodová cykloturistika to měla být! Stačilo pár nečekaných událostí a nenáročný okruh Moldava - Český Jiřetín - Moldava se změnil v adrenalinové závody.

Popis trasy ZDE:

Až k malému hraničnímu přechodu Žebrácký roh fungovalo vše nad představy. Prvních devět kilometrů ujeli zdatní cyklisté z 8.A, 8.C a 9.B v rekordním čase, na zbývajích 15 km jsme si "našetřili" téměř tři hodiny. Vidina chutného oběda v cíli začala získávat pevné kontury. Ale ouha! Už na desátém kilometru došlo k prvnímu zádrhelu. Při sjezdu lesní cesty, sypané velkými ostrými kameny, došlo k defektu na dvou kolech současně. Pro zkušené bikery není problém v rekordním čase píchlou duši vyměnit. Co však dělat, když se zadře  pumpička anebo když není kolo připevněno rychloupínákem  a vzdoruje veškerému nářadí? K prvnímu problému se váže humorná historka, která bude jistě ještě dlouho kolovat v kuloárech naší školy. Druhý problém se ale vyřešit nepodařilo. Robert byl nucen dojít pěšky z hlubokých lesů do Českého Jiřetína, celá výprava mu na střídačku dělala doprovod a začala nabírat zpoždění. V Českém Jiřetíně byl i s pochroumaným kolem předán mamince. Ta bleskově dorazila z Mostu a my mohli po delší přestávce vyrazit přes "čáru" na německou stranu. Upravená lesní cyklostezka vinoucí se podél hraničního potoka neznamená pro zkušenější cyklisty žádný problém. Zase jsme frčeli jak o závod - odpočinek a oběd na Moldavě se stále ještě jevil jako možný. Kdybychom s sebou ovšem neměli urputného Fandu. Přibližně na devatenáctém kilometru se tento cyklonadšenec urval peletonu a jel a jel a jel...po špatné trase. Vystrašeni představou, že by Fanoušek opuštěn a ztracen bloudil německými lesy, vydali jsme se za ním. A nabrali porci nečekaných 5 km navíc. Následovalo pokárání před nastoupenou cyklojednotkou, slib, že už se nic podobného nebude opakovat a návrat na správný okruh. Náš Fanda je však kanón! K repríze došlo u Teichhaus, zhruba 7 km před cílem. To už začala být situace vážná. Drobné mrholení přešlo ve vydatný déšť a ve chvíli, kdy udatný biker Mareček přitáhl zpět ke skupině zbloudilou trojici, se obloha otevřela dokořán. Z půvabné lesní cyklostezky se během okamžiku stala divoká řeka. Kola se bořila do louží a bahnitých rigolů, přes hustý závoj vody nebylo na krok vidět. Tabulku "Moldava 5 km" však nepřehlédl nikdo. Do odjezdu vlaku totiž zbývalo 20 minut. Ale nevzdali jsme to! Promočení, zablácení, totálně vyřízení, jsme dojeli k rezervovanému vagónu minutu před odjezdem. Šťastní! Protože jak pravil klasik: "Zážitek nemusí být příjemný, hlavně když je intenzivní".

FOTOGALERIE